Inspirativn eny: Nadda Gryczkov, fka Nrodnho pamtkovho stavu

Myslte si o sob, e jste inspirativn?
J sama si nepipadm zrovna inspirativn.

Jste editelkou NP, to podle vs nen inspirujc?
Jen se snam dlat svou prci nejlpe, jak umm. Je pravda, e lovk sm sebe vnm jinak, ne jak jej vid druz, ale i pesto si nepipadm inspirativn.

Pro?
Protoe po tch letech extrmnho pracovnho vyten si myslm, e by lovk neml sm sebe upozaovat a zanedbvat sv konky, a jej prce bav a ct se v n dobe v tomto nejsem dobrm pkladem. Lid by se mli vnovat vce sami sob, ne se vnuji j. Dnes u vm, e prci nen poteba dvat pln vechno, na kor svho osobnho ivota.

Take vyrovnvn osobn a pracovnho ivota vm moc nejde?
Pesn tak. Kdy m m prce pohlt, nevnmm as. Snam se zpomalit a v posledn dob, a to dky svmu ronmu vnukovi, kter je pro mne velkou motivac. Bohuel, neznm moc limity a jsem zvykl dlat vci naplno a dvat tomu ve. Kdy se do neho pustm, tak s velkou vervou a pesvdenm. Pak to me odnst i zdrav, a to nen pln inspirativn. Skloubit osobn a pracovn ivot je zkrtka obrovsk umn. A tady zcela oteven piznvm, e se mi to neda.

Nadda Goryczkov

  • Od roku 2008 fkouNrodnho pamtkovho stavu
  • Je pamtkkou a odbornicv oblasti vzkumu aochrany pamtekarchitektury konce 19. a prvn poloviny 20. stolet.
  • Vystudovala Fakultu architekturyVysokho uen technickhov Brn
  • Byla editelkou zemnho odbornho pracovit v Ostrav
  • Je spoluautorkou nkolika publikac pedstavujcch pamtky modern architektury zejmna na Morav a ve Slezsku

Prask Invalidovna. Budova Invalidovny byla pevedena na Nrodn pamtkov stav. Podpisem to stvrdili editelka ZSVM Kateina Arajmu a editelka NP Nadda Goryczkov (Na snmku) (18.5.2018)

Jak jste to zvldala dve, na zatku sv kariry? Mte dv dcery.
Do Prahy jsem odchzela v dob, kdy ob dv m dcery u byly dospl. Jedna ila ve Sttech, druh nastupovala na Vysokou kolu ekonomickou do Prahy, take kdy pila nabdka na generln editelku, vyuila jsem ji.

Navc, odborn pamtkov pe se v t dob nov formovala. Vznikl Nrodn pamtkov stav, kter se tvoil komplikovan a nebyl zrovna stabiln. Cel reorganizace, pevod samostatnch zemnch pracovi do jedn velk instituce s celosttn psobnost, byla pekotn, ne pln stoprocentn pipraven. Dky politickm rozhodnutm se veden v ele stavu velmi asto stdalo a to se samozejm podepsalo i na stavu instituce. Kdy jsem na konci roku 2008 nastupovala na svou pozici, Nrodn pamtkov stav fungoval necelch est let a j byla v poad jeho sedmou generln editelkou. To je docela vysok frekvence na takov pozici.

V Ostrav jste tehdy byla editelkou zemnho pracovit. Co vs motivovalo jt do pozice editelky NP?
Vnmala jsem, e instituce skomr a chtla jsem ji pomoci. Cel ivot pracuji v pamtkov pi, a jsem studovala architekturu z jinch dvod, ale osud tomu chtl jinak po vysok kole m pivedl do pamtkovho stavu. Ta prce mne oslovila a naplovala a tak jsem nakonec u toho zstala a dodnes.

Z vlastn zkuenosti ale vm, e jestlie chcete nco ovlivovat, tak se nesmte bt pevzt zodpovdnost a pijmout pozici, ze kter mete o vcech rozhodovat. Mloco se d mnit zespodu. A to byl asi ten hlavn stimul, pro jsem tehdy v Ostrav pijala nabdku tehdejho editele, kter odchzel do dchodu. Jinak jsem nikdy po njak karie netouila, mm hlavnm clem bylo mt spokojenou rodinu, vychovvat dti a bt pedevm dobrou mmou. Teprve, kdy u m m dti tak nepotebovaly, vnovala jsem se naplno sv prci.

My dnes mme problm ochraovat stavby, kter vznikaly ped 50 lety, v edestch a sedmdestch letech minulho stolet. Dle mho je dvodem prv to, e jsou spojovny s totalitnm reimem. V mnohch z ns to stle jet je.

Jak jste zmnila, v Brn jste studovala a vnovala se architektue. Nsledn jste pela na pamtkovou pi. Nechyb vm tvoivost, dlat na nem novm?
Nikoliv, pod pracujete na nem novm. Kreativita a tvorba je v kadm oboru dleit. Pokud lka nebo ekonom nejsou dostaten kreativn, tak zpravidla nejsou ani vynikajcmi odbornky. Stejn tak pokud pamtk nen ve svm mylen a uvaovn kreativn, tak na jeho prci to je znt. Myslm si, e prv to mi dala kola nejvc. Pedstavivost a kreativitu, schopnost vci posuzovat s nadhledem a v irm kontextu.

Ovem, kdy jsem se tehdy rozhodovala mezi projektovnm a pamtkou p, nebylo to vbec jednoduch. Piel listopad 89 a j jsem byla u ti roky zamstnna v pamtkovm stavu. kala jsem si Sakry, tak co kdybych se vrtila k tomu projektovn? Ale mla jsem tst na kolegy, v Ostrav byl skvl kolektiv, do kterho jsem zapadla. Dokzali mi dvee pamtkov pe dostaten otevt a obor piblit natolik, e jsem si ho zamilovala. Ta prce je zkrtka krsn a pohlt vs.

ok v Ostrav a manipulativn Praha

Nyn jste v Praze, nechyb vm jedno z mst?
Pla jsem si zstat po kole v Brn, to msto se mi vdy velmi lbilo. Navc mli jsme zde spoustu ptel a velk st rodiny z otcovy strany ije prv v Brn, ale bohuel doba tomu nepla. Bydleli jsme v podnjmu a ance na zskn bytu byla minimln, take jsme nakonec odeli do Ostravy. Pro mne osobn to byla velk zmna, Ostravu jsem vbec neznala a piznvm, e to byl i tak trochu kulturn ok.

V em konkrtn?
Na prvn pohled to bylo pedevm hornick msto a tomu odpovdala i atmosfra v nm. Take jsem si musela zvyknout. Ale brzy jsem si Ostravu zamilovala, jej svrznou kulturu, architekturu i upmnost, kter je mi hodn blzk.

A co pak v pchod do Prahy? Byla to opt zmna, na kterou jste si musela zvyknout?
Ano, hlavn na zpsob jednn a chovn lid. Jak jsem ekla, nen mi ciz upmnost, byla jsem k n vedena, ale v Praze jsem se svou otevenost mla a obas stle mm problm. Rozhodn to zde nen vhodou. Praha je hodn manipulativn a zkulisn. Asi je to dno tm, e je zde velk koncentrace lid a to je teba to, co se mi na Praze moc nelb.

Vrame se jet k Ostrav, kde jste nkolik let ila. Nala jste si k n nakonec pozitivn vztah?
Ano. Dky ptelm, kter jsem zde poznala a prci, kter m pivedla k zjmu o modern architekturu. Prv v Ostrav jsme se na konci devadestch let spolu kolegou Martinem Strakoem zaali zabvat monostmi pamtkov ochrany povlen architektury. To je to, co m v pamtkov pi bytostn zajm, jeliko jsem pesvdena, e prv tyto realizace jsou v souasnosti nejvce ohroen. Veejnost, a bohuel nkdy i ta odborn, nen ochotna vnmat tuto architekturu jako soust kulturnho ddictv a jsou to napklad dnes u zdemolovan stavby Transgas v Praze nebo obchodn dm Jetd v Liberci. V roli editelky se snam sten ovlivovat i nhled na tento segment kulturnho ddictv, co je mi nktermi vytno. Jsem vak pesvdena, e prv z dvodu nepochopen ze strany spolenosti tyto budovy vyaduj vt pi a ochranu.

Stejn to bylo s industrilnm ddictvm. Kdy jsem v osmdestch letech pila do Ostravy, tak se kolegov o tuto oblast teprve zanali zajmat a mapovat technick pamtky na Ostravsku. I oni pi prosazovn ochrany prmyslovch arel nareli na nepochopen a nezjem spolenosti. Dnes je Doln oblast Vtkovice opvovan. Nebt vak pamtkov pe, kter zavas zareagovala a nastavila pamtkovou ochranu tohoto vjimenho arelu, tak bychom dnes nemli co obdivovat. Bylo by to srovnno se zem a Ostrava by pila o svou tv a historii.

m to je, e spolenost architekturu 20. stolet, napklad brutalismus, nevnm jako nco, co je poteba chrnit? Je na ns teba jet brzo?
Nemyslm si, e je moc brzo, i kdy i to me bt dvodem. Ale napklad nkter stavby mezivlenho funkcionalismu se zapisovaly do soupis pamtek ji po ptadvaceti letech sv existence. My dnes mme problm ochraovat stavby, kter vznikaly ped 50 lety, v edestch a sedmdestch letech minulho stolet. Dle mho je dvodem prv to, e jsou spojovny s totalitnm reimem. V mnohch z ns to stle jet je.

K mmu divu jsem se dokonce setkala s nzorem, e tuto architekturu ochrauj hlavn bval svazci a komunisti, co u mi pipad hodn bizarn tvrzen. I s ohledem na to, e vkov prmr vzkumnho tmu Nrodnho pamtkovho stavu, kter se mapovnm tto architektury intenzivn pt let zabv, dosahuje maximln 40 let. Mlad generace tento problm nem. Vnm pedevm kvalitu staveb, jejich mezinrodn vhlas a typologickou i konstrukn vjimenost.

Stabiln tanker na hladin

Funguje nyn stav tak, jak jste si pedstavovala, e by ml fungovat?
V hrubch rysech ano. Samozejm pod je co zlepovat.

Napklad?
Byla bych rda, kdybychom nebyli tak zvisl na vlastnch vnosech a mohli se vce rozvjet a modernizovat. To ale pedpokld vy provozn pspvek ze strany zizovatele, ministerstva kultury. Zvislost na vlastnch vnosech je zniujc a covid to v poslednm roce ukzal. Stejn tak bych uvtala daleko vy prostedky na odmny naich zamstnanc, abychom zabrnili fluktuaci, budovali vysok kredit a odbornost instituce. Jsme odmovni podle tabulek, kter jsou ostudn. Pro vysokokolsky vzdlan odborn pracovnky jsou nstupn platy velmi nzk, hluboko pod celosttnm prmrem, a tak nejsme v souasn dob schopni spravedliv odmovat kolegy za prci, kterou dlaj.

Tak bych si pla, aby ns bylo vce, protoe lid jsou peten a dlaj chyby. Je na ns valeno m dl vc administrativy a tu nezvldme v potu lid, kter mme. To je v souasn dob ten nejvt problm, ale netk se jen naeho stavu. Roste administrativn zt, vytrc se odbornost a stvaj se z ns jen administrativn pracovnci na odbornou prci nezbv as, protoe neustle muste hldat papry. A to je nco, co asi ubj kadho na jakkoliv pracovn pozici. Take ano, jsou i vci, kter bych si pedstavovala jinak.

Na co jste nejvc pyn jako editelka Nrodnho pamtkovho stavu?
To je tk otzka, jakkoliv odpov bude znt nabubele. Navc jsem nikdy neuvaovala v intencch toho, e bych mla bt na nco pyn. Jsem rda, e se Nrodn pamtkov stav v rmci svch finannch monost modernizoval a prostednictvm neustle rozvjenho integrovanho informanho systmu se vce otevel veejnosti, e se da zskvat mimorozpotov zdroje na obnovy svench pamtek, kter snad lpe a lpe prezentujeme veejnosti. Zkrtka, e se za tch vce ne deset let stav stabilizoval, z potpjc lodi se stal stabiln tanker, kter bezpen pluje na hladin. Jsme nejvt pspvkov organizace ministerstva kultury a vm, e jej stabilita setrv, a se do ela instituce postav kdokoliv. To si myslm, e je asi nejlep vizitka.

editelkou jste od roku 2008. Pekvapuje vs, e jste peila tolik ministr kultury?
Pekvapuje, jeliko je to pozice, kter je pod velkm tlakem. Navc hjme veejn zjem, kter vznamn omezuje osobn zjmy vlastnk pamtek, take jsme velmi asto pedmtem kritiky a rznch tlak. Na druhou stranu, kdy dlte prci zodpovdn a jste svm zpsobem zsadov, chovte se transparentn, tak nen dvod, abyste v t funkci nevydrela. Vdycky jsem tvrdila, e v thle pozici nejsem proto, aby m mli vichni rdi, ale proto, aby instituce fungovala, prosperovala, a aby pamtkov pe mla ve spolenosti sv msto.

S jakm ministrem kultury se vm zatm pracovalo nejlpe?
Nechci jmenovat nkoho konkrtnho. Zaila jsem devt ministr, d-libh, tak se doiju i toho destho. Nicmn je nkolik ministr, na kter rda vzpomnm, protoe spolupracovat s nimi byla radost. Kad ministr je ale jin. Dleit je, aby byl lidsk, kultivovan a pedevm zkuen politik, kter um pro rezort zajistit dostatek prostedk a doke hjit jeho zjmy. A pokud m jet navc vztah ke kultue, jedin dobe.

Covidov obdob

Co vechno vae prce obn?
M funkce pedevm znamen, e musm umt hjit svou instituci. Umt pro ni vydobt dobrou pozici v rmci resortu kultury. A pedevm si myslm, e to znamen dvat tomu pln vechno o to jsem se vdycky snaila.

Jak bylo pro NP leton lto?
Nebylo nejlep. Sezona 2019 pro ns byla excelentn, do t doby nm stoupaly vnosy, dailo se nm, ili jsme si v jakmsi blahobytu. Vnosy jsme vraceli do pamtek, obnovovali jsme je z vlastnch zdroj, investovali jsme do lid. Pak piel koronavirus a ten nm ukzal docela jasn, jak to vypad, kdy vnosy nejsou.

Ministerstvo kultury vm nepomohlo?
Ministerstvo nm sten propady ve vnosech dofinancovalo, ale i tak jsme museli hodn utahovat opasky a hodn etit. sten jsme museli omezit i drbu pamtek a nkter sluby, abychom to zvldli. Propady ve vnosech v loskm roce byly asi 195 milion korun.

Nicmn loni ns zachrnila hlavn sezona v letnch mscch. Lid byli ukznni a hodn motivovni. Kdy se po nkolika mscch uzaven pamtky opt otevely, pili a bez problmu respektovali vechna opaten. Touha vyjt ven, dostat se z izolace svch domov byla opravdu velik. Za losk lto jsme mli rekordn nvtvnost za poslednch pt let.

Co se tedy letos zmnilo?
Nlada ve spolenosti se vrazn zmnila. Lid u nebyli ochotn respektovat nazen. Mon protoe obas vychzela trochu chaoticky. A i pro nae kastelny bylo obtn zajistit, aby nvtvnci ve dodrovali.

Take lidem se u nelbilo, e mus mt rouky, respirtory?
Nkdy jejich reakce byly pomrn hrub. Dote mm na stole adu neoprvnnch stnost s nevybravm slovnkem. Nespokojenost respektovat pravidla byla vt a tak proto pichzelo mn nvtvnk.

Nyn se mluv o nstupu tvrt vlny. Pokud by se cel kultura opt zavela, zvldli byste to?
Byla by to pro ns velk rna. Nicmn si myslm, e stt by ns nenechal padnout, peci jen spravujeme jeho majetek, take nemm obavu, e by to Nrodn pamtkov stav neustl. Spe mm strach o soukrom vlastnky kulturnch pamtek, pro n jsou vnosy klov a jin zdroje zpravidla nemaj.

S ohledem na koronavirus jste zavedli novinky, napklad virtuln prohldky nebo podcast. Kdy zstane u virtulnch prohldek, je to nco, co zachovte?
Urit to nen nae priorita a cl. Princip prezentace Nrodnho pamtkovho stavu je postaven na autentick prohldce. Ale urit s virtulnmi prohldkami pracujeme a budeme pracovat. Bereme to ale sp jako upoutvku na to, co me nvtvnk prot ve skutenm prosted hradu nebo zmku. Autentick zitek je zkrtka nepekonateln.

A co podcast?
Sname se v nm pedstavit zamstnance Nrodnho pamtkovho stavu, aby nae instituce nebyla tolik anonymn. Hodn se napklad zamujeme na pedstavovn odbornk pamtkov pe archeolog, specialist na historickou zele, garant pamtek i kasteln, kte vyprv o tom, jak se ke sv prci dostali, co pro n znamen. Kastelni zrove povdaj o hrad i zmku, kter spravuj. Myslm, e prce s podcastem se nm da a urit v n budeme pokraovat.

Recept na overturismus

Nrodn parky asto e problmy s vtrnky, kte ni produ a chod tam, kam nemaj. Jac jsou ei turist na hradech a zmcch?
ei maj velmi rdi pamtky a chod na n rdi. Samozejm se vdycky najdou tac, kte nechtj respektovat pravidla a ni vci, ale nemyslm si, e se to dje ve velkm.

Kdybychom na overturismus znali recept, mme vyhrno. Osobn si myslm, e pokud mnostv turist pekro hranici mrnosti, jedinm eenm je regulace poplatky nebo vstupnm na pamtky.

Co by ml kad ech alespo jednou za ivot vidt, navtvit?
Kad to m asi jinak, je to hodn individuln, pesto se domnvm, e na ikonickou nrodn pamtkou v tom pravm smyslu slova je hrad Karltejn. Proto by ml kad ech, kter se zajm o nai historii a djiny esk sttnosti, tuto pamtku navtvit a pipomenout si msto spojen s nejvznamnjm vladaem Karlem IV.

Karltejn nen na seznamu UNESCO, nemrz vs to?
Pro ns je Karltejn soust na nrodn identity a hrdosti. Na seznam Svtovho ddictv se ale zapisuj pamtky, kter nesou mimodnou hodnotu a jsou celosvtov vjimen. Karltejn je hodn vznamn pro ns, pro stedoevropsk prostor, ale u tak nerezonuje ve svtovm kontextu.

Inspirativn eny – rozhovory

Koenigsmark:Nejsem typ na pskovit, ale chci na Hrad

Boudov:Budoucnost je sdlen a opravovn vc

Machkov:Kandidovat jsem nechtla. e jsem ena, je pro VE vhoda

Kadlecov:Vlk se nebojm, strach mm z nekompetentnch lid se zbran

Kutnarov:Mrz m veejn narky, e eny napluje jen vaen a uklzen

Havrnkov:Mezinrodn stopu m dnes tm kad ppad

Gomba:Pomhat dtem tm vyluuje mt vlastn. Je to paradox

Chatardov: Slchm, e jsme mal stt a nieho nedoshneme

Jiin:Nechpu, jak se nkomu me lbit socialistick architektura

Brixi:Do rovnoprvnosti je poteba zapojit i mue

Kolnsk:Je poteba, aby se emancipovali i mui a pijali otcovskou roli

Hrdlikov:Byla jsem zjevenm, justice je stle pnsk klub

Vondrov:Pedstava, e pikov odbornk z praxe pjde uit, je myln

Nerudov:Stereotypy nejde boit silou, snam se bt enm inspirac

Havlkov:Dti jsou mj nejvt ivotn projekt

Cenigov:Ti dny se uila zavazovat tkaniky. Te m spn podnik

Kijonkov:Vdy se meme odrazit ode dna, je to pouze na ns

Bradov:Prce nen jedin ivotn tst. Dejme enm pleitost

Dokete si pedstavit njakou eskou pamtku, kter by se mohla zaadit na seznam UNESCO?
Osobn m mrz, e esk republika nem na Seznam svtovho ddictv zapsanou dnou technickou nebo industriln pamtku. Myslm te pedevm na uniktn rybnin soustavu v jinch echch nebo industriln ddictv Ostravy. Prmysl byl vdy silnou soust naich zem, kter patily v minulosti k evropskm prmyslovm velmocm. V souasn dob se nic z toho bohuel nepromt do svtovho ddictv. Je velk koda, e se nepodailo pesvdit vlastnky, e to bude k jejich prospchu. Nem ale smysl prosazovat zpis na Seznam svtovho ddictv proti vli vlastnka a uivatele. Nsledn pe by pak byla hodn problematick a vedlo by to jen ke stetm zjm.

Stle dleitj je bezbarirov pstup do budov. ete na pamtkch i toto?
Sname se pamtky zpstupnit tam, kde to jde. Muste mt ale na pamti, e hrady byly budovny jako nedobytn, take st je meme zpstupovat vem tlesn postienm. V tomto ohledu nicmn spolupracujeme velmi zce s Nrodn radou zdravotn postiench a hledme formy jejich zprostedkovn i lidem s rznm handicapem. Napklad sluchov postienm zpstupujeme nae pamtky prostednictvm tablet s prohldkou nahranou ve znakov ei nebo nevidomm pomoc haptickch model. Take ano, posouvme i v tto oblasti. , ale zatm jen velmi pomalu. Na tomto poli ns ek jet obrovsk kus prce.

Co NP a klima? Jak ete toto s ohledem na pamtky a teba zmeck parky?
Je to pro ns velk tma. Zapojujeme se do mezinrodnch projekt a iniciativ, kter se tkaj klimatickch zmn a jejich dopadu na kulturn ddictv. Mme najmenovanou pracovn skupinu pro klimatick zmny, kter spolupracujeme i s kolegy ze zahrani. Pi vlastn sprv naich zmeckch arel se pak potkme s praktickmi dsledky extrmnho sucha nebo naopak podmen ternu udret zmeck parky v dobr kondici ns stoj mnoho prce i finannch prostedk. Ani nm se nevyhnula krovcov kalamita napklad na Kynvartu jsme museli pokcet stovky strom, vyszet nov lesn porosty a obnovit zanikl paseky.

Msta peplnn turisty, hlava na hlav. To asi nen nco, co jako pamtki rdi vidte. Jak lze eit problematiku overturismu?
To je tk. Msta na jednu stranu ehraj na to, e obyvatel v nich ztrc kontrolu nad mstem, kter se podvoluje turistm. Na druhou stranu, kdy turistnejsou, tak maj problm podnikatel v cestovnm ruchu, kte z nich profituj. Vyvenost se v tomto smru hled velmi sloit. Kdybychom na overturismus znali recept, mme vyhrno. Osobn si myslm, e pokud mnostv turist pekro hranici mrnosti, jedinm eenm je regulace poplatky nebo vstupnm na pamtky.

Myslte napklad zvenm vstupnho, nebo njakmi turistickmi poplatky ve mstech?
Ano, zde jsou stle rezervy. Vstupy na pamtky v esk republice jsou hluboko pod evropskm prmrem. Dneska se pohybuje prmrn vstupn na pamtky v zahrani vce ne 12 eur, my mme prmrnou vi vstupnho na nae objekty 130 korun, to je o polovinu mn.

Co brn tomu jej zvit?
Nvyk spolenosti. Jakkoliv zven vstupnho je vdy pijmno s velkou kritikou. A pokud u toho nen politick podpora, tak je to nerealizovateln. Nicmn nabzet kulturu zadarmo, nen een, jeliko vtina lid to neocen. Vstupn odr hodnotu, kterou prezentujeme, kdy lovk za nco zaplat, tak si toho vc v, uvdomuje si tu hodnotu.

Dve nebo pozdji to naven ale bude muset pijt.
Ano, j si myslm, e ano.

Lto na eskch zmcch

Kolik pamtek jste za ivot navtvila?
Vezmu-li v vahu to, e m rodie s nmi jezdili po tehdejm eskoslovensku se kodovkou a dovolen jsme mli vyplnn pedevm nvtvami eskch pamtek, a nyn nen msc, kdy bych njakou pamtku nenavtvila, tak u toho bylo opravdu hodn. Ale slo vm neeknu, nikdy jsem to nepotala. Hrady a zmky, kter spravuje Nrodn pamtkov stav, znm vechny a kdy mi to as dovol, snam se podvat i na jin. Na druhou stranu, nyn kdy mm dovolenou, jsem spe na chalup a vnuji se zahradnien nebo kolu.

Co se te dovolench v esku, nebojte se, e tento trend do budoucna opadne? M dtstv bylo o eskch pamtkch, nyn se mi naopak zd, e mlad generace preferuj spe zahrani.
Kad si tu cestu k eskm pamtkm najde. Mon prv proto, e nyn jezd do zahrani, tak jednou zjist, e doma mme stejn, ne-li hez skvosty.

Mte nejoblbenj pamtku?
Na tuto asto pokldanou otzku stran nerada odpovdm. Nikdy nechci ct jedinou pamtku, protoe to nikdy nen jen o jedn pamtce tch srdench zleitost je u mne vce. Navc by mi nai kastelni neodpustili, e jsem neekla zrovna tu jejich (smch).

Nechtla jste bt nkdy kastelnkou?
Upmn, o tom jsem nikdy neuvaovala, vm, e je to zajmav, ale hodn nron a zodpovdn prce, kter rozhodn nen jen o osmi hodinov pracovn dob. A jet vm do toho mluv spousta cizch lid. Nemete se rozhodovat pln svobodn. Obdivuji kastelny, e to zvldaj. J jsem ovem srdcem vc pamtk, ne sprvce pamtek.

Na zatku jsme se bavili o brutalismu, architektue 20. stolet. Dokete si pedstavit, e stavby, kter nyn vznikaj, budou tak jednou pod pamtkovou ochranou?
Pedstavit si to umm, ale to uke a as, kter z nich jsou nadasov a maj na to bt pamtkou. Ale te vm nedoku ct: ano, prav tato realizace bude pedmtem ochrany. Je vak dleit, aby pamtkov pe vnmala souasnou architekturu a dokzala pipustit koexistenci historick a souasn architektury, kter me bt jejm budoucm potencilnm zjmem. V uritch ppadech bychom nemli brnit intervenci souasn tvorby do historickho prosted. Souasn architektura s tou historickou mus umt komunikovat. Nesm se ale zapomnat na kontext, ten mus bt prioritou.

Spojen modern a historick architektury, jak to myslte? Asi si to nemm pedstavovat tak, e by na Starm mst vyrostl mrakodrap?
To rozhodn ne. Star msto nebo Mal Strana jsou natolik autentick, e jen st absorbuj souasnou tvorbu. Mohu ale teba vzpomenout hodn diskutovan Karln a dostavbu Invalidovny, kter m sv zastnce i odprce. U n pamtkov pe la cestou soudob architektury. Dvodem je fakt, e zstavba Karlna je rozkroena od historism 19. stolet a po souasnou architekturu. Je tu star a nov Karln a na pomez tchto dvou st stoj nedostavn barokn Invalidovna, k jejm ttovm stnm jsou navreny modern pstavby, kter historickou budovu nepevyuj, pin novou funkci a pispj k jejmu oiven. Jsem zastncem een dostavby v modern form, umm ale pochopit i to, e se to mnohm nelb.

Mte njak zlon pln, co bude po Nrodnm pamtkovm stavu?
A u nejsem nejmlad, zatm o tom nepemlm. Mohu skonit, mohu pokraovat dl sly i eln mi zatm neschz. Pokud pijde as na zmnu, budu se tm zabvat.

Inspirativn eny

Seril iDNES.cz

Inspirativn eny, kter se rozhodl pedstavit projekt portlu iDNES.cz, jsou siln, pevn v nzorech a jdou si za svm. Jsou vidt a slyet ve veejnm prostoru nebo se dokzaly prosadit bez vt mediln pozornosti. Maj ale dostatek monost vechny? Ptme se na tmata, kter o spchu mohou rozhodovat – ple, platov podmnky, rodina, ale i diskriminace, sexuln obtovn stejn tak jako frovost a rovnost. Oteven rozhovory jsou zkladem naeho projektu. Statistika je neprosn, pod je jen zlomek rodin, ve kterch jde na rodiovskou dovolenou mu. Tedy je rodina v dnen dob pekkou a jak skloubit dti a kariru, kterou mu vtinou peruit nemus? Kad si mus najt odpov sm, ale pevn vme, e vs Inspirativn eny bez ohledu na pohlav zaujmou.