Konec ry je tady. Mutti Merkelov po 16 letech odchz, nastupuje Scholz

Zda Scholz doke vst Nmecko tak po tyi volebn obdob jako Merkelov, to se lze zatm jen dohadovat. Budouc kancl ji ale naznail, e by rd vldl i po parlamentnch volbch v roce 2025. Ve stedu, kdy ho poslanci Spolkovho snmu zvol kanclem a kdy mu Merkelov ad oficiln ped, zane jeho prvn mandt.

Zmnu v kanclskm adu mdia i komenttoi oznauj za historickou, nebo snese srovnn s koncem r prvnho kancle Konrada Adenauera i kancle sjednotitele Helmuta Kohla. Zatmco za Adenauera byly poloeny zklady demokracie povlenho Nmecka a za Kohla se Nmecko znovusjednotilo, tak za Merkelov zem mocensky poslila.

Za ry kancl Helmuta Kohla a Gerharda Schrdera byli jet Nmci zaneprzdnni sami sebou, ekl v rozhovoru se zahraninmi novini emeritn profesor Humboldtovy univerzity v Berln Herfried Mnkler. Dodal, e za Merkelov Nmecko pestalo bt nemocnm muem Evropy, kter se vyrovnv se znovusjednocenm, a stalo se hospodskm tahounem s rostouc politickou vhou.

Merkelov, kter byla vyhlen nalznm kompromis, pitom podle Mnklera dokzala na evropskm poli hledat een mezinrodnch kriz tak, aby se proti znanmu nmeckmu vlivu ostatn stty nestavly odmtav. V minulosti toti Evropa na rst Nmecka reagovala vznikem koalic, kter mly bt protivhou, co se nyn nedje.

Steden pedn kanclsk moci nebude jen politickm pedlem, ale i jedinenou udlost. Pro 13 milion z 83 milion obyvatel Nmecka to bude vbec poprv v jejich ivot, co budou svdky nstupu novho kancle. Cel generace Nmc toti v adu nezaila nikoho jinho ne Merkelovou.

Merkelov se za sv vldy musela vypodat s adou mezinrodnch kriz, z nich jednu, kterou je pandemie covidu, pedv Scholzovi. Jednou z priorit nov vldy socilnch demokrat, Zelench a liberlnch svobodnch demokrat (FDP) tak bude prosazen povinnho okovn proti covidu a hledn rovnovhy mezi obanskmi prvy a karantnnmi opatenmi.

Plny nov vldy

Scholzova vlda se mus zamit i na konsolidaci sttnch financ, protoe Nmecko se kvli hospodskm dopadm pandemie po letech rozpotovch pebytk muselo znan zadluit.

Loni si zem vypjila 130 miliard eur (3,3 bilionu korun), co bylo nejvce v djinch spolkov republiky. Leton schodek bude ale jet vy, plnovn je na 240,2 miliardy eur (6,1 bilionu korun).

Jednm z stednch bod koalin smlouvy je udren rozpotov disciplny a nezvyovn dan, co byl poadavek fa FDP Christiana Lindnera, kter povede ministerstvo financ.

Nmecko pitom i v nadchzejcch letech mus potat se znanmi vdaji, protoe v zjmu ochrany klimatu chce co nejvce urychlit pechod na ekologick zdroje energie a na hospodstv bez emis oxid uhlku. Do roku 2030 by si koalice pla uzavt uheln elektrrny, co je o osm let dve ne stvajc plny. Nulov emise sklenkovch plyn pak chce Nmecko do roku 2045.

Velk vdaje Nmecko tak ekaj v investicch do eleznice, elektromobility, digitalizace i vstavby byt. Koalice chce, aby se v zemi stavlo tempem 400 tisc novch byt ron, z nich tvrtina m bt kvli cenov dostupnosti podpoena z veejnch prostedk.

K lep sociln spravedlnosti pak m pispt i naven minimln mzdy ze souasnch 9,60 eur na 12 eur (305 korun) za hodinu, co byl jeden z hlavnch Scholzovch volebnch slib.

Vysvden Scholzov vld vystav volii v roce 2025, kdy je dn termn parlamentnch voleb. Scholz v sobotu na mimodnm sjezdu SPD naznail, e i po nich by rd vldl. Sociln demokrat, Zelen a FDP vstupuj do koalice, aby ptelsky spolupracovali a aby byli znovuzvoleni, ekl Scholz.

Zabrnit se tomu zcela jist pokus kanclina konzervativn unie CDU/CSU, kter m do opozice. Unie m nyn tyi roky, aby po odchodu Merkelov, kter v zijovch volbch ji nekandidovala a kter odchz z politiky, nala novou identitu a zskala zpt ztracen volie. Prvnm krokem k tomu je vbr novho pedsedy CDU, o kterm bude jasno v lednu.

Prvn ena v kanclskm adu

Pvodn mla bt kanclkou jen doasn, po odchodu svho uitele a politickho titna Helmuta Kohla. Nakonec z toho bylo 16 let a tyi mandty v ele vldy jedn ze svtovch velmoc. Angela Merkelov, prvn ena v kanclskm adu a prvn politik v tto funkci z bval NDR, zvldla dky svmu konsenzulnmu stylu politiky adu velkch kriz s dopady nejen na Nmecko, ale i na Evropu a svt.

Nkdej Kohlovo dve si Nmci oblbili a vnmali ho jako zruku stability, kanclce pezdvali Mutti. Pi svm odchodu po vzniku nov vldy, je vzela ze zijovch voleb, za sebou Merkelov nechv hospodsky i politicky silnou zemi.

Vznam Merkelov, kter ped Scholzovi ezlo po 5 860 dnech u moci, nebyl zsadn pouze v nrodnm kontextu. Mla rozhodujc slovo i v evropsk politice a asopis Forbes ji nkolik let po sob vyhlsil nejmocnj enou svta. Magazn Time j zase v roce 2015 pikl titul Osobnost roku.

Kanclka Merkelov zosobuje specificky ensk zpsob politiky, kter se j osvdil mnohem vc ne musk zpsob, zaloen na rznm rozhodovn a prosazovn. Pokud by mu vldl jejm stylem, bylo by to veejnost vnmno jako slabost. U Angely Merkelov je to povaovno za jej silnou strnku, vysvtluje Mnkler.

Angela Merkelov se poprv stala nmeckou kanclkou. (22. listopadu 2005)

Zpravidla sledovala a pozorovala, jak se situace vyvine a jak pozice zaujmou jin, a pak se takkajc spe pozdji ne dve rozhodla, piblil Mnkler. Podle nj ale kanclka dokzala uinit i rychl a pevn rozhodnut, jako byl teba odklon Nmecka od jadern energetiky v roce 2011 po nehod v japonsk jadern elektrrn Fukuima, kdy nuklern komplex zashla vlna tsunami.

Merkelov, kter v roli kanclky psobila od roku 2005, se stala tet nejdle vldnouc osobou v adu. V dlce mandtu ji pekonali pouze Otto von Bismarck v devatenctm stolet a ve dvactm jej vzor Helmut Kohl, ten ale o pouhch devt dn.

Euro, migrace, zplavy i covid

Merkelov mla povst nezkorumpovan politiky. Svm zdrenlivm vystupovnm a ochotou ke kompromism byla i v zahrani dobe znm, nkdy byla kritizovna pro nedostatek vize. Po roce 2008 v dob svtov finann krize aktivn pomhala vyvst evropsk blok z finannch pot a nsledn krize eura, kdy se spolen mna ocitla v ohroen.

V listopadu 2011 na summitu G20 napklad prohlsila, e zchrana eura je dleitj, ne lenstv ecka, pokud tato zem nepijme dohodnut een sv dluhov krize.

Jej renom nejoblbenj a nejdvryhodnj nmeck politiky lehce poramotila pouze migran krize v roce 2015. Jej vta Zvldneme to, kterou se snaila uklidnit Nmce tv v tv vln statisc migrant, j pozdji vynesla velkou kritiku u politik i veejnosti, kdy se zem musela potkat s nsledky obrovsk migran vlny.

V souasn dob pandemie koronaviru ale Merkelov spolu s celou nmeckou vldou znovu zaznamenala velkou oblibu. A oporou Nmcm byla i za rozshlch zplav, kter letos v lt zpustoily spolkov zem Porn-Falc a Severn Porn-Vestflsko a staly se nejtragitj prodn katastrofou od roku 1962.

Dcera pastora stoupala od zatku 90. let na stranickm ebku a na podzim 1998 se vyhoupla do pozice generln tajemnice strany. Na jae 2000 se stala pedsedkyn CDU, kter se v t dob potkala s afrou kolem tajnch kont nkterch pedstavitel a volba neokoukan tve mla symbolizovat nov zatek. V roce 2002 ale jet musela penechat msto volebnho ldra Edmundu Stoiberovi z CSU.

Angela Merkelov se poprv stala nmeckou kanclkou. Od svho pedchdce Gerharda Schroedera tehdy dostala kytici. (22. listopadu 2005)

O ti roky pozdji u ale konzervativci svou pedsedkyni postavili jako vyzvatelku socilndemokratickho kancle Gerharda Schrdera. Volby skonily patem, Merkelov se ale podailo dohodnout s SPD na vytvoen velk koalice, do jejho ela usedla. Z adu kancle ji SPD nedokzala sesadit ani ve volbch v z 2009, kdy Merkelov do koalice vzala liberly z FDP, s nimi absolvovala sv druh funkn obdob.

Tet volby v ele CDU vyhrla v z 2013 a v prosinci se pak opt ujala ot velk koalice. V adu zstala i po dalch volbch v roce 2017, kdy po dlouhm povolebnm vyjednvn nakonec velk koalice pokraovala ve vld.

Angela Merkelov

Merkelov, za svobodna Kasnerov, se narodila 17. ervence 1954 v Hamburku v rodin luternskho pastora Horsta Kasnera a uitelky latiny a anglitiny Herlind Kasnerov. Dtstv vak proila ve vchodonmeckm Templinu a fyziku vystudovala na univerzit v Lipsku. Doktort z fyziky zskala roku 1986 prac o rychlostnch konstantch pi reakcch jednoduchch uhlovodk.

Po vysok kole psobila nkolik let v institutu fyzikln chemie ve vchodoberlnsk akademii vd. Jako vdkyn se v 80. letech dostala do Prahy a nauila se i pr eskch slov. V adu kanclky byla v R dvakrt na oficiln nvtv, dvakrt pracovn a v jnu 2018 pijela do Prahy i pi pleitosti stho vro zaloen eskoslovensk republiky.

Na podzim 1989 zaala psobit v opozinm Demokratickm hnut a v nsledujcm roce byla nkolik msc zstupkyn mluvho posledn vchodonmeck vldy. V prosince 1990 ji zvolili do parlamentu za CDU, v letech 1991 a 1994 byla spolkovou ministryn pro zleitosti en a mldee, mezi roky 1994 a 1998 pak spolkovou ministryn ivotnho prosted.

Posledn z jejch etnch biografi, osmisetstrnkov publikace s titulem Angela Merkelov: Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kanclka a jej doba), jejm autorem je historik a urnalista Ralph Bollmann, vyla letos v ervenci.

Angela Merkelov se poprv stala nmeckou kanclkou. (22. listopadu 2005)