Možný favorit na prezidenta: Do armády jsem šel za dobrodružstvím

Během více než 40 let prošel v armádě řadou velitelských pozic, zažil proměnu komunistického vojska v armádu demokratického státu i vstup do NATO a profesionalizaci. Narozeniny oslaví 1. listopadu.

Za impuls vstupu do armády označil nabídku armádních náborářů ke studiu na vojenském gymnáziu. Znamenalo to pro něj přesun z Kladna do Opavy. „Představa, že bych mohl jít v necelých 14 letech někam tak daleko, byla tak dobrodružná, že jsem tomu podlehl,“ podotkl. Oslovil ho i slib sportovního vyžití.

Ve vojenském studiu Pavel pak pokračoval na vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově, kde se orientoval na průzkum a výsadkové jednotky. Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení, v dnešní terminologii ke speciálním silám.

Zatímco dnes je cílem mnoha vojáků účast na zahraniční misi, armáda komunistického ČSSR nic takového nenabízela. „Armáda se připravovala na obranu státu a jedinou představou obrany státu byla válka,“ řekl. Když do Vyškova přijel na návštěvu kubánský generál, ptal se na účast „na internacionální pomoci“, čímž měl na mysli zahraniční intervence. 

„Když jsem mu řekl, že jsem ještě žádnou internacionální pomoc neabsolvoval, tak jsem u něj výrazně klesl v očích, protože kubánská armáda intervenovala, kde se dalo,“ podotkl.

Jedinou možnost k získání zahraničních zkušeností měli českoslovenští vojáci od kolegů ze zemí Varšavské smlouvy. Pavel vzpomíná, že cvičil tehdy se sovětskými vojáky, kteří byli rozmístěni na československém území, a s vojáky polské výsadkové brigády. Dodal, že pro vojáky bylo v té době obtížné vycestovat na dovolenou, i při návštěvě Sovětského svazu museli žádat o speciální povolení.

Vstup do KSČ byla chyba

V době služby u výsadkového pluku Pavel vstoupil do komunistické strany, dnes to označuje za chybu. Uvádí, že to tehdy považoval za součást své služby v armádě.

Boj o Hrad zatím neřeším, soutěž ještě nebyla spuštěna, říká generál Pavel

Po roce 1989 armáda prošla proměnou. „V první fázi byla armáda očištěna od všeho politického vlivu,“ řekl. Zároveň se zbavila pracovníků vojenské kontrarozvědky a těch, kteří neprošli lustračním zákonem. Pak přišlo budování podle standardů NATO a příprava vstupu do aliance. Změnila se struktura jednotek, výcvik, jazyková příprava a vojáci se mohli zúčastnit kurzů v zahraničí. „Byl jsem v jednom z prvních kurzů na začátku 1992 ve Spojených státech, což byla pro mě tehdy mimořádná zkušenost,“ řekl.

Další změnou byla účast na zahraničních misí. „Mise měly zásadní vliv nejenom na stav armády, ale i na její vnímání ve společnosti a na vnímání armády sama sebe,“ řekl. Za další zlom označil profesionalizaci armády v roce 2005. „Profesionální armáda je i svým vnitřním étosem a přístupem k práci úplně jiná než byla armáda s vojáky základní služby,“ řekl.

Pavel osloví vznikající koalici

Pavel se v otázce řešení krizí začal angažovat po vypuknutí pandemie. Řekl, že po návratu z Bruselu, kde zastával pozici předsedy Vojenského výboru NATO, a po konci v armádě nedokázal “jen tak sedět doma a věnovat se koníčkům”. Účastnil se besed a snažil se zvýšit povědomí lidí o členství v NATO. “Do toho přišel covid a mě samozřejmě mrzelo, že už nejsem v pozici, kdy bych mohl aktivně pomáhat,” řekl.

Spoluzaložil proto iniciativu Spolu silnější, která se nejprve orientovala na finanční a materiálovou pomoc. Připravili soubor opatření, které měly vést k ustavení meziresortní komise. Ta by sestavila konkrétní plán reakce státu na krize.

U vlády to odezvu nevyvolalo, podle Pavla byla krize na ústupu a vláda necítila potřebu tyto věci řešit. Nyní chce politiky znovu oslovit. “Budu se snažit, aby se alespoň něco dostalo do vládního prohlášení, protože pokud tak neučiníme, hrozí, že v příští krizi budeme vystaveni stejným chybám, které mohou vést k velkým materiálním škodám nebo i ztrátám na životech,” dodal. Výsledek voleb hodnotí pozitivně, s koalicemi se na mnoha věcech shodne.

Pavel v bývalé Jugoslávii velel české jednotce, která zachránila francouzské vojáky z oblasti chorvatsko-srbských bojů. Obdržel za to nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie. 

„Tahle akce nás jasně zařadila do kategorie vojáků, na které je spoleh. Zvedlo to kredit nejen Armádě České republiky, ale řekl bych i České republice,“ dodal. Připouští, že jeho tehdejší role mohla mít vliv při volbě předsedy aliančního vojenského výboru, nejvyšší vojenské funkce v NATO. V ní působil v letech 2015 až 2018. Po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil.

Možný kandidát na prezidenta

O Pavlovi se mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta. Zájem o tuto funkci neskrývá, kandidaturu ale ještě neohlásil. Kvůli hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana se k tématu nechtěl vyjadřovat. Poznamenal jen, že prezident by měl být nestranický a měl by se opírat o podporu voličů. Odmítá, že by svými aktuálními cestami do regionů vedl předvolební kampaň, návštěvy podle něj souvisí s řešením krizí. Nevidí zatím ani důvod žádat politické strany o podporu.

Prezidentu Zemanovi přeje brzký návrat z nemocnice k rodině i k plnění pravomocí. „Každý stát potřebuje mít funkčního prezidenta, funkční vládu, funkční Parlament, a zvlášť v době, ve které jsme teď, je to dost zásadní,“ řekl.

Kritizoval počínání Hradu při informování o zdravotním stavu prezidenta. Veřejnost by podle něj měla vědět alespoň základní informace, zda je či není prezident schopen vykonávat funkci. Způsob informování, jaký zvolila prezidentská kancelář, označil za „naprosto ostudný“.

Zdravotní stav prezidenta Zemana se mírně zlepšil, oznámila nemocnice

Pokud podle něj ze zprávy nemocnice vyplývá, že nyní prezident není schopen vykonávat jakoukoli pracovní činnost, je legitimní, aby se Parlament zabýval delegováním těchto pravomocí na jiné ústavní představitele. Jinou cestu, jak zajistit ustavení nové vlády, nevidí.