O variant covidu Lambda se toho v mlo, nejvce se v Jin Americe

Variant novho typu koronaviru SARS-CoV-2 momentln sleduje Svtov zdravotnick organizace osm. Pojmenovan jsou podle eck abecedy a rozdlen do dvou kategori. Prvn jeVariants of Concern, tedy varianty viru, kter by ns mly znepokojovat. V n jsou zaazen varianty Alfa z Velk Britnie, Beta z Jin Afriky, Gamma z Brazlie a Delta z Indie.

Druhou kategori je Variants of Interest, tedy varianty, kter by ns mly zajmat a nadle se sleduje jejich vvoj. V tto kategorii jeEta prvn zachycen v nkolika zemch, Iota ze Spojench stt americkch, Kappa opt z Indie a nakonec Lambda, kter pochz z Peru a nyn se nov . Vechny varianty viru byly prvn zachycen v prbhu loskho roku.

O variant Lambda se toho ale stle moc nev. Zachycen byla v prosinci 2020 a oznaen teprve ped necelm msce 14. ervna. Informac o tom, kde pesn mutace viru probhla nebo jak je nebezpen, je zatm mlo. Podle viroloky Ruth Tachezy je v ppad tto varianty mutac sedm a nejvarovnj z nich nese oznaen L 452 Q.

U tto mutace se pedpokld, e je zodpovdn za vy penosnost. Mno se tak do vych hladin, lovk dostane vt virovou nlo a je tedy nakalivj. Je to pm mra – m vce viru v sob mte, tm je vt ance, e nkoho nakazte, vysvtluje.

Vyel lnek, kter jet nebyl oponovn a je na preprintovm serveru, kde v Chile analyzovali vzorky okovanch zdravotnk a zjiovali, jak maj proti tto variant protiltky. Vsledkem je ochrana snen dvakrt a tikrt, dodv.

Rzn typy vakcn a nsledn en

V Chile je variantou Lambda v poslednch mscch nakaeno vce ne 80 procent novch ppad. Monou soust problmu v Jin Americe, kde se tato varianta viru poprv objevila a tak se po kontinentu nejvce , me bt podle Tachezy fakt, e jsou v oblasti lid okovan pevn nskmi vakcnami.

Ty maj podle vsledk ni innost. Pro ns je to v podstat tko uchopiteln informace, protoe se takovmi vakcnami vesms v Evrop a Severn Americe neokuje, dodala.

nsk vakcny jsou vektorov, vyrb se z njakho nekodnho viru bn se vyskytujcho a nezpsobuje dn onemocnn. V tomto ppad je to adenovirus. Do nj se pak pidv kousek genetick informace z koronaviru kdujc st vbkovho proteinu, kter vybud imunitn odpov. Dalm typem nskch vakcn je inaktivovan, kde jde o neaktivn virus SARS-CoV-2.

Oproti tomu vakcny od spolenost Pfizer/BioNTech i Moderna jsou mRNA, tedy genovho typu. Proti viru jsou tak innj, co dokazuj i vsledky studi.

V esku zatm Sttn zdravotn stav objevil tuto variantu v jednom ppad. U varianty Lambda, kter byla pvodn poprv zachycena v Peru v roce 2020, sekvenovala Nrodn referenn laborato v R dosud jedin pozitivn nlez, a to ve Stedoeskm kraji. Jedn se o izolovan ppad a epidemiologick eten neprokzalo dn penos nkazy, to znamen, e z tohoto zdroje se v R varianta lambda dle ne, informoval Sttn zdravotn stav.

Mutace jsou zmnou pro obranyschopnost

Pro je dleit vdt, o jakou mutaci jde a kde vznikla, souvis s lidskou obranyschopnost. V tle se proti virm tvo imunitn pam a nsledn odpov, dky kter se proti nemoci me lovk brnit.

Pokud mutace vznikne na tch strukturch, proti kterm mme imunitn pam vytvoenou prodlnm infekce i vakcinac, tak pot j virus unikat me. Ale mutace me vzniknout i jinde. To znamen, e virus nemus imunitn pamti nutn unikat, ale na zklad mutace dostane njakou specifickou vlastnost. Napklad se rychleji mno nebo nco podobnho. Tedy mutace lehce zmn biologii viru, ale nemus nutn mnit struktury, kter nae imunitn pam rozpoznv, popisuje imunolog Zdenk Zadrail.

Vzhledem k tomu, e se varianta rychleji, bude mt podle epidemiologa Romana Prymuly vt vhodu a do spolenosti tak me vce proniknout. Zatm se ale neobjevila dn mutace, kter by vyboovala z oekvn.

Proti spike proteinu se tvo cel ada protiltek, nen jen jedna, take imunitn efekt je zatm u kad mutace stle slun. Imunitn komplex stle z vt mry chrn proti jakkoli dosud objeven mutaci, k Prymula.

Problmy v Evrop a po svt by ale mohlo nadlat problmy rozvolnn ve Velk Britnii. Zem se dr plnu i pes narstajc poty nakaench v poslednch tdnech. Na samotnch ostrovech by to podle Prymuly nemusel bt takov problm, ale jinde u ano.

Maj vhodu v tom, e maj siln prookovan vy vkov kategorie, kde se to pohybuje v dech 99 procent. Dky tomu by tam nemla bt tak vysok smrtnost, vysvtluje.

Epidemiologicky je to ovem velik problm, protoe bude dochzet k intenzivn cirkulaci viru, bude se it do okolnch zem a bude vt pravdpodobnost, e budou vznikat dal mutace. V tomto smyslu to tedy bezpen cesta nen a ada odbornk, i britskch, ji napad, uzavel Roman Prymula.