Rezek se vrátil do ligy a hned vstřelil gól. Je k ničemu, když nemáme ani bod, tvrdí bývalý reprezentant

Jak se seběhlo, že jste se v devětatřiceti letech znovu objevil v elitní soutěži?

O této možnosti se mnou mluvil už před týdnem předchozí trenér Kučera. Z mého startu proti Olomouci nakonec sešlo. Když to bylo po příchodu kouče Jarošíka znovu na stole, řekl jsem, že mu jsem k dispozici. Návrat pro mě nebyl jednoduchý, ale nechtěl jsem od toho utéct. V Teplicích mi kdysi dali první ligovou šanci a já jsem jim hodně dlužen.

Neměl jste z comebacku do první ligy obavy?

Bavil jsem se o tom s trenérem devatenáctky Ondrou Prášilem. Ptal se mě, jestli to zvládnu. Mezi třetí a první ligou je pochopitelně markantní rozdíl. Sám jsem netušil, co od svého návratu čekat. Zhruba pět minut jsem se na hřišti rozkoukával, ale pak už jsem přivykl vyššímu tempu. Myslím, že jsem utkání zvládl.

Jarošíkovi premiéra na Slovácku bodově nevyšla. Máme ale na čem stavět, tvrdí nový kouč Teplic

Však jste taky vstřelil vedoucí branku Teplic…

Mně první zápasy po změně dresu v kariéře obvykle vycházely. Jenže gól, který jsem Slovácku dal, nám nakonec byl k ničemu, když jsme si neodvezli ani bod.

V 69. minutě vás kouč Jarošík stáhl ze hřiště. Už vám docházely síly?

Trochu mi ubývaly. V té době jsme už 1:3 prohrávali a museli jsme Slovácko nahánět. Trenér poslal na hřiště čerstvou krev. Však se nám poté taky povedlo vstřelit kontaktní gól, avšak vyrovnat jsme už bohužel nestihli.

Je porážka v Uherském Hradišti zasloužená?

Slovácko má hodně silné mužstvo. Ale zase tak moc nás nepřehrávalo. Klíčový moment vidím ve vyrovnávací brance domácích těsně před pauzou. Velká škoda, že jsme neudrželi náskok do poločasu. Měli bychom mnohem větší naději vybojovat lepší výsledek. Všechny tři góly, které jsme obdrželi, byly hodně laciné. Slovácko naše chyby důsledně potrestalo.

Velký návrat. Bývalý reprezentant Rezek pomůže fotbalistům Teplic na Slovácku

Vzpomněl jste si cestou na zápas, že jste předtím vstřelil poslední ligový gól loni v srpnu právě Teplicím a paradoxně jste proti nim odehrál letos v květnu za Příbram i poslední ligové střetnutí?

Vím o tom. A tepličtí kluci si kvůli tomu ze mě trochu utahovali. (úsměv).

Co se změnilo po příchodu kouče Jarošíka?

Já to těžko mohu posoudit, protože jsem se s áčkem připravoval jen dva dny. V každém případě jde ale o komunikativního trenéra, pro něhož je rozhodující, jak který fotbalista pracuje. Bez ohledu na věk.

Léčba Jarošíkem (zatím) nezabrala

Šlo pouze o jednorázový záskok, anebo se teď stanete trvalou součástí prvního týmu Teplic?

Vůbec nevím. Asi bude záležet taky na tom, zda se v nadcházející reprezentační pauze vyprázdní poměrně početná marodka. Teď mám v hlavě, že mě v neděli čeká na lavičce teplické devatenáctky mistrovský duel na pražském Tempu. Přišel jsem v létě do Teplic především jako trenér mládeže, a tuto roli dál považuju za prioritní.

Teplice momentálně figurují v tabulce nejvyšší soutěže na předposlední patnácté příčce. Věříte, že pro ně sezona dobře dopadne?

Jednoznačně. Podle mého názoru není v Teplicích špatné mužstvo. Je to otázka jednoho či dvou podařených zápasů, které by tým nastartovaly k trvale lepším výsledkům. Podmínkou je ale pochopitelně neustálá tvrdá práce.