Sent schvlil monost volit z auta, chce vce provit stavitele Dukovan

Zkon bude vyuit v ppad, pokud bude v esku kvli covidu-19 k 15. z platit nadle pandemick stav, ppadn pokud bude k uvedenmu datu vyhlen nouzov stav. Ministerstvo vnitra normu pedloilo po projednn se zstupci parlamentnch stran.

Vldn pedloha, kterou podle zznamu podpoilo 59 ze 63 ptomnch sentor, pot stejn jako o loskch podzimnch volbch se temi variantami hlasovn lid v karantn i izolaci. Vedle tzv. drive-in hlasovn nebo hlasovn do penosnch schrnek, s nimi za lidmi v individuln karantn pijdou speciln vybaven volebn komisai, je dal monost hlasovn v uzavenm pobytovm zazen.

Snmovn volby se uskuten 8. a 9. jna. Na pedloen kandidtnch listin zbv as do prvnho srpnovho ter.

Sentoi projednvali i lex Dukovany

Takzvan nzkouhlkov zkon pot ve snmovn verzi s tm, e stt pro pstavbu dukovansk elektrrny nebude moci vyut nabdky firem z Ruska nebo z ny. Pro vstavbu bude mon vyut pouze technologie od dodavatel ze stt, kter pistoupily k mezinrodn dohod o vldnch zakzkch z roku 1996. Rusko a na mezi tyto stty nepat. Podle sentn pravy by nejen pro stavbu, ale ani pro drbu novho bloku nesmly bt pouity technologie jakkoli zvisl na nepovolench dodavatelch.

Zkon m tak zabrnit ministerstvu prmyslu uzavt smlouvu o vkupu elektiny, pokud by to ohroovalo bezpenost, svrchovanost, energetickou bezpenost, dlouhodobou stabilitu dodvek energi, vznamn majetkov hodnoty nebo jin dleit zjem R. Podle sentorsk pravy by si k tomu ministerstvo muselo, nejen mohlo, vydat stanoviska ministerstev vnitra a zahrani, vech t tajnch slueb a Nrodnho adu pro kybernetickou a informan bezpenost. Pokud by nkter z tchto instituc se smlouvou nesouhlasila, vlda by ji musela pedloit Snmovn i Sentu k vysloven souhlasu.

Dky dohod o uzkonn dalch bezpenostnch zruk opozice ve Snmovn umonila schvlen odkldan normy, kter m mimo jin umonit ministerstvu prmyslu nvratnou finann vpomoc na stavbu dukovansk elektrrny.

Lex Dukovany m rovn zavst zpsob stanoven vkupn ceny z novho bloku dukovansk elektrrny, co souvis se zajitnm financovn projektu. Vldou navrhovan zkon pot s tm, e pokud bude vkupn cena vy ne cena tzv. silov elektiny na trhu, rozdl zaplat vichni spotebitel prostednictvm tarif. Ve druhm ppad, kdy vkupn cena bude ni ne cena na trhu, bude dopad na spotebitele opan. Silov elektina je neregulovan st z konen ceny elektiny pro odbratele. Bhem vce ne tyhodinov sentn debaty se mluvilo o cench ve vi 50 a 70 eur za megawatthodinu.

Skupina sentor kolem Luke Wagenknechta (za Pirty) se do zkona pokusila vsunout zastropovn ceny elektiny z jdra. Wagenknecht to zdvodnil tm, e v ppad dalch obnovitelnch zdroj takov strop stanoven je.

Zavst strop znamen, e ten projekt bude rentabiln pro stt i pro spolenost, uvedl sentor. Havlek ale tento nvrh oznail za megasocialismus, kter by cel projekt zabil. Podle ministra nelze nyn stanovit cenu pro rok 2036, kdy by ml bt nov reaktor sputn. Sentorv nvrh potal tak s tm, e by zkon bylo mon pout pro mal modulrn reaktory, o co se nespn snaili u Pirti ve Snmovn.

Wagenknecht rovn upozornil na to, e na pprav projektu se podlela firma JV e, tedy dcein spolenost EZ, piem tuto firmu z men sti vlastn spolenost koda JS, jejm skutenm vlastnkem je rusk Gazprombank. Zkonem zavdn bezpenostn zruky jsou proto podle sentora pouze idtkem. Pro zamtnut zkona, kter poadoval sentor STAN Mikul Bek, hlasovalo jen deset len horn komory. Proti zkonu se postavily ekologick organizace Hnut Duha a Calla, podle nich norma jednostrann a mohutn zvhoduje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jinm zdrojm.

Sent na podnt tebsk sentorky Hany kov (STAN), do jejho obvodu Dukovany pat, doporuil vld, aby pro dostavbu dalho jadernho bloku v R vypsala mezinrodn vbrov zen tak, aby zajistilo co nejefektivnj, bezpenou, ekonomicky a asov nejvhodnj variantu s ohledem na nrodn bezpenost R, kter bude dbt na co mon nejvy zapojen eskch subdodavatel a v konenm vsledku stabiln a udritelnou nzkou cenu energie pro odbratele i nrodn hospodstv.

Vlda u v polovin dubna oznmila, e esko se v reakci na informace o podlu rusk tajn sluby na explozch v muninm arelu ve Vrbticch na Zlnsku v roce 2014 rozhodlo nepizvat do tendru ruskou spolenost Rosatom. Ministi schvlili usnesen, e tzv. bezpenostn dotaznk bude zasln pouze potencilnm dodavatelm z Francie, Jin Koreje a Spojench stt, to znamen firmm EDF, KHNP a Westinghouse. U dve byla vyazena nsk firma CGN. Cenu zakzky bude podle Havlka mon stanovit a na zklad nabdek. Mluv se o 162 a 400 miliardch korun.