Texasan ekal sedm hodin, aby mohl volit. Za podvod mu nyn hroz doivot

Hervis Rogers se pro mnoh stal symbolem odhodln nkterch Amerian ve snaze uplatnit svj hlas. Nyn mu ale podle prvnch expert hroz za nelegln ast ve volbch a nkolik destek let vzen i doivot.

Rogers je nyn ve vazb a soudce stanovil jeho kauci na 100 tisc dolar (tm 2,2 milionu korun), co si mu podle obhjc neme dovolit zaplatit. V roce 1995 byl odsouzen za vloupn a pokus o krde.

Od roku 2004 je v podmnce, kter mu mla skonit loni v ervnu. Texask primrky, v nich Rogers hlasoval, se konaly v beznu.

Zkony ohledn hlasovacch prv odsouzench lid jsou v druhm nejlidnatjm americkm sttu jedny z nejpsnjch v USA. Akoliv nkde mohou lid odevzdat svj hlas i z vzen, co je bnou prax napklad v Evrop vetn eska, jinde si mus ped znovunabytm hlasovacho prva odpykat cel trest vetn podmnky.

Podle odhad iniciativy The Sentencing Project podobnm zpsobem pilo o monost odevzdat svj hlas 5,2 milionu lid po celch USA, tedy tm dv a pl procenta vech voli.

Mal psmo na konci strnky

Zaten a sthn pana Rogerse by mlo znepokojit vechny Texasany. ekal ve front pes est hodin, aby mohl hlasovat, co vnmal jako svou obanskou povinnost. Nyn je zaten a m stanovenou kauci, kterou si vtina lid neme dovolit zaplatit, uvedl jeden z initel texask poboky Americk unie obanskch prv (ACLU) ve vyjden.

Nae zkony by nemly odstraovat lidi od hlasovn tm, e zvyuj riziko sthn, v nejhorm ppad za nevinn chyby, dodal.

Rogers podle texaskch ad podpisem registrace k hlasovn mimo jin prohlsil, e ji splnil veker mon tresty uloen za spchn zloinu.

Tato poznmka je vak podle mdi na formuli uvedena malm psmem v doln sti strnky. Instrukce ohledn prv a povinnost osob v podmnce, kter Rogers obdrel v roce 2004, pak nemonost hlasovn neuvd.

Podle prvnka Christophera Downeyho je pro Rogerse pitujc okolnost, e byl odsouzen za dva trestn iny. Za nelegln odevzdn hlasu ti msce ped koncem podmnky mu tak hroz 25 let vzen a doivot.

Trump zasel pochybnosti

Texask generln prokurtor, republikn Ken Paxton, se chlub tvrdm postupem vi volebnm podvodm a velkm mnostvm zachycench pokus.

Americk mdia vak poznamenvaj, e se vtinou jedn o jednotliv ppady, v nich se oban dopustili volebnch pestupk nevdomky.

Republikni v Texasu i jinde v USA opakovan hovo o nebezpe volebnch podvod a v nvaznosti na nepodloen tvrzen exprezidenta Donalda Trumpa ohledn ukradench prezidentskch voleb z minulho listopadu pijmaj zkony, kter jet zpsuj pravidla pro odevzdn hlasu.

Demokrat tyto pokusy oznauj za clenou snahu o odlkn uritch vrstev obyvatelstva od volebnch uren, zejmna pslunk etnickch menin a chudch Amerian, kte si napklad nemohou dovolit nepijt kvli odevzdn hlasu do prce.

Republikni chtj pravidla jet zpsnit

Rogers pitom loni po vystoupen z volebn mstnosti kolem jedn hodiny rno prohlsil, e z cel organizace voleb zskal dojem, e se mu ady sna odevzdn hlasu zkomplikovat.

V jinch stech msta Houston, kde ije pevn blosk obyvatelstvo, byly fronty ped volebnmi mstnostmi vrazn krat, pe list The Washington Post.

Texask zkonodrn sbor ve tvrtek zahjil zvltn schzi, na n m mimo jin projednat kontroverzn nvrh pravy pravidel pro hlasovn, kte u tamn demokrat jednou zablokovali.

Republikni s odkazem na ppad Rogerse a dalch tvrd, e je poteba mstn pravidla zpsnit, aby se pedelo volebnm podvodm.

Tm podle ady kritik navazuj na li, je nadle exprezident Trump. Podle expert i vldnch initel neexistuj dkazy o tom, e by loni dolo k podvodm, je by mohly jakmkoliv zpsobem ovlivnit vsledek loskch voleb.